Přirozená víra 2

09 Šikana

.
Vztahy mezi lidmi a skupinami upravuje několik pravidel, řádů a ty dávají právo na určitý druh jednání. Jsou zaměřeny na funkční jednání, jehož cílem je splnění úkolů v rámci dělby práce. Lidé se s tím smiřují nebo jsou nuceni to akceptovat. Šikana je násilí vůči jednotlivci, které nemá oporu v řádu nebo dohodě. Vztah společnosti k šikaně je různý, většinou odmítavý. Generál Čepička, Gottwaldův zeť, zavedl mezi vojáky šikanu jako formu vojenské přípravy. Vyšší ročníky takto vychovávaly nové vojáky. Možná že tento výchovný prvek šikany je součástí přístupu k šikaně i jinde. Zatím jsem neslyšel, že by nadřízení sami řešili zjištěnou šikanu na pracovišti nebo ve škole. Jisté je, že případ od případu je jiný a řeší se jen krajní případy, ve kterých jde o týrání nebo o děti rodičů VIP, dříve papalášů. Forma jednání mírné šikany je asi ve společnosti zcela běžná, ovšem společnost oficiálně šikanu odmítá a trestá. Společnost oficiálně odmítá i korupci, ale mám ověřeno, že korupce je nejlepším způsobem, jak se šikany zbavit. Nemyslím peníze, spíše nějakou službu nebo nějaké dobré jídlo. Nejprve šikanovaný šikanujícího ujistí, že šikana je normální a všude a ujistí ho, že je to jen hra a že je to jeho přítel, pak ho zkorumpuje. Jaké mohou být příčiny šikany a jaké projevy?
Může jít o tradici v kolektivu a ta může mít mnoho příčin a mnoho podob. Obvykle však za vším stojí narušená osobnost. Někdo nespokojený, odmítaný, kdo si potřebuje zvýšit sebevědomí nebo mít pocit moci na druhými. Zde určitě není vhodné reagovat násilí, konfliktem. Zdejší psaní ukazuje možnosti řešení, které je v každém jednotlivém případě jiné. Může pomoci zásada „kdo po tobě kamenem, ty po něm chlebem“, čili nedat se vyprovokovat k násilí, k odpovědí zlem. Máme nepsaná pravidla, která jsou šikanující. Kdo je přijme, často je prezentuje jako „normální“ i když normalita není a nemůže být stanovena. Když nám tedy někdo vnucuje svoji „normalitu“, nezbývá nám, než mu trpělivě vysvětlovat, že to normální není, že to odporuje lidské přirozenosti a že se tím má řídit sám a druhé neobtěžovat.
.