|
Přirozená
víra
Prokletí a deprese
Člověk potřebuje ke svému životu přiměřenou
zátěž. Když ji nemá, sám si vymýšlí problémy, aby je mohl řešit. Když je zátěž
velká a člověk ji nezvládá, projeví se to jako psychické problémy, zde budu psát
o depresích. Prokletí k člověku přichází z vnějšího světa a také se tomu zde
budu věnovat.
Také se zmíním o schizofrenii, tím začnu. Každý z nás je pod vlivem osudu, který
rozhoduje skoro všechna zásadní rozhodnutí. Ta nedůležitá rozhodnutí si člověk
řídí sám. Každý z nás a dokonce i zvířata, máme své průvodce, když nás vedou
správnou cestou ve shodě s naším programem, schizku nevnímáme. Kdo má problémy
nebo úlety, kdo jedná pošetile nebo bláznivě, ovšem žádné zlé následky to nemá,
ten může být takto vychováván, své chyby si pamatuje, aby je již neopakoval. Jeho
okolí si jeho chyby neuvědomuje nebo zapomíná. Prokletí je vážná věc a může končit
smrtí. Ve většině případů se prokletí projevuje jako bloky v jednání, nic se
nedaří a můžeme pocítit vyhoření. Je to forma božího soudu na který se obracejí
lidé když prožijí bezpráví a nedočkají se spravedlivého soudu světského. Jak se
lze prokletí zbavit? Je nutné odstranit temné bytosti, které zde působí. To dokáže
mág působící na vyšším levelu. Můžeme také zkusit požádat vyšší duchovní
moc o zrušení prokletí. Účinnější je prevence, lidem, neškodit, se všemi vycházet
v dobrém. A nyní k depresím. Každý z nás má určité schopnosti se kterými řeší
vzniklé potíže. První podmínkou je znát alternativu kterou lze nahradit ztrátu. V
dalším postupu hledáme příčiny depresí, ty mohou být zdravotní, existenční a
vztahové. Tak na okraj, pocítil jsem náhle strach. Vyslal jsem myšlenku, že ke
strachu není důvod a pocit strachu ihned pominul. Když nenajdeme příčinu deprese,
zkusíme vyslat myšlenku, že k depresi není důvod. Obvykle se však příčina najde.
Můžeme požádat doktora o prášky pro dobrou náladu, ale příčiny se odstraňují
jinak. Hledáme radu u přátel kterým důvěřujeme buď v rodině nebo u vrstevníků.
Vše má nějaké řešení, nemusíme třeba tím, že se uskrovníme.
.
|
|